Přejít na hlavní navigaci | Přejít na obsah stránky


BLOG: Optika online



Světelné spektrum

Měla jsem pravdu. Všichni se shodli na tom, že mi sluší celooubroučkové brýle v černé barvě, jak jsem jim poslala z online aplikace do mailu. Prý v nich mám šmrnc a sluší mi to v nich víc, než bez nich. Zajímavé… raději po pravém smyslu jejich slov nepátrám a užívám si to, že budu mít NOVÉ BRÝLE.

Bude to jistě paráda. Už jsem si na tu představu, že je budu nosit, zvykla a čím dál víc si všímám, kolik lidí kolem mě brýle nosí. Nejsou to jen mí kamarádi a rodina, ale skoro každý, koho potkám na ulici. Je to snad nemoc dnešní doby? Popravdě… neřekla bych. Spíš mám jen zaostřenou pozornost, protože je to něco, nad čím poslední dobou hodně přemýšlím.

Prostě se těším

A tak jsem to udělala. Klikla jsem na to. Koupit. Koupit brýle. Koupit brýle online. „Jaké to bude, když mi brýle přinese domů pošťák?“ No… pocit bude asi stejný, jako když mi nese nové boty, nebo šaty. Prostě se budu těšit. „A budou ty brýle ok, když je nosí pošťák jako boty nebo šaty?“ No… určitě musí splňovat nějaké podmínky, aby mohli vůbec fungovat na trhu. A na webu mají certifikát a plno spokojených zákazníků… a mají čtyři kamenné prodejny a proškolený personál… nejsou to žádné brýle z tržnice. Mimochodem… ty mí kamarádi taky nosí. Kvůli ceně. To mi teda přijde dost děsné. V životě bych si nekoupila brýle od někoho, komu nevěřím, že je vyrobí dobře!

A byly tu. V modré krabičce od pána v modré pošťácké uniformě. Přišly, sedly, padly do oka a na oko. Moje nové brýle! Miluji je.

Miluji je tak dlouho, než mě začnou štvát. Protože se mnou budou pořád… A na to jsem si prostě ještě nezvykla…

Doporučit článek

Doporučit článek

Probíhá spojení se serverem.










TOPlist