Přejít na hlavní navigaci | Přejít na obsah stránky


BLOG: Optika poprvé



Světelné spektrum

Začala jsem nosit brýle. Na monitor se právě dívám přes skla –1,5 dioptrie a lehce vidím obruby, ve kterých je můj svět zasazen. Je to, jako bych se dívala přes zařízení, které mi reprodukuje, co se kolem mě děje a já to bez něj nevidím. Když jej používám, vše okolo rozeznám. Když jej sundám, zhorší se nejen má rozpoznávací schopnost, ale také trochu motorika, protože se začnu v prostoru lehoučce tápat. A to mám jen 1,5 dioptrie! Jak se teprve musí cítit ti, kteří mají dioptrií mnohem víc! A že takových znám…

Můj kamarád mě před první návštěvou očního uklidňoval. Prý: „Nebudeš mít víc než dvojku. To bys viděla mnohem hůř.“ No, že by mě to extra uklidnilo, se říct nedá. „A co to znamená?“ povídám mu, zatímco jsem uvažovala nad tím, jak tlustá skla asi na tom nose budu mít. „Že je to v pohodě. Žádné jogurtovky Tě nečekají a navíc kdyby se Ti to nezdálo, můžeš si nechat skla ztenčit. Dneska se udělat všechno,“ povídá, zatímco si na svém vlastním nose poposunuje svoji trojku vlevo a tři a půlku vpravo.

Dostala jsem tedy číslo. Jedna mínus. To je vlastně dobrá známka. A pro mě je to známka toho, že žádný tlusťoch nebudu, a to ani v džínách, ani v brýlích. Je tam teda ještě ta půlka, ale to ignoruju. Jedna mínus je prostě hezké.

Vyrážím na nákup

S předpisem na brýle jsem tedy vyrazila do nejbližší optiky, že si vyberu to pravé ořechové pro mé hnědé oči. Rozhodně jsem vstoupila do dveří s tím, že jsem mladá a trendy holka, která konečně bude mí to, po čem mraky dobře vidících lidí touží – brýle. A nebudu mít ty „fejkové“ s čirým sklem, které nosí moje kamarádka Lenka jen proto, aby vypadala dost hippstersky, ale budu mít pravé dioptrické!

Má rozhodnost však utekla kdoví kam, když přede mě paní optička na stůl vyskládala patnáct brýlí a čekala, až si vyberu. „Myslíte, že mi sluší?“ ptala jsem se nejistě, zatímco jsem cítila, že začínám váhat čím dál víc. Brýle nestojí pár stovek, budu je nosit celé dny, a jak si mám teď hned vybrat, které se mi líbí?

„Víte co, já si to ještě rozmyslím,“ řekla jsem nakonec optičce a odešla se smíšenými pocity domů. „Mám si vybrat raději ty černé, nebo ty červené?“ A nebylo by lepší vzít si ty s polovičními obrubami, které jsou jemnější, a cítím se v nich taky dobře?

A tak jsem nákup brýlí s tím, že si nechám poradit od kámošů. Ti mě znají a ví, co frčí. Určitě mi pomůžou vybrat.

Doporučit článek

Doporučit článek

Probíhá spojení se serverem.










TOPlist